Představujeme Lesní správu Arcibiskupství pražského
Ve spolupráci se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) bychom vám v tomto čísle rádi představili Lesní správu Arcibiskupství pražského, sídlící v Praze a spravující majetky v sedmi krajích republiky. Téměř polovina jimi obhospodařovaných lesů je certifikována systémem PEFC. Ing. Milan Mochán, ředitel Lesní správy Arcibiskupství pražského, v rozhovoru popisuje specifika jejich hospodaření i realizované projekty a pozitivně hodnotí existenci Komory církevních lesů se SVOL.
■ Spravujete lesy v různých částech republiky. Přiblížil byste tento majetek?
Naše Lesní správa spravuje církevní lesy mnoha subjektů. Lesy ve vlastnictví Arcibiskupství pražského zaujímají 14 202 ha, kapitul a Náboženské matice 11 548 ha, farností diecéze 1 098 ha. Celková rozloha spravovaných lesů činí 26 848 ha. Lesy se nacházejí v sedmi krajích. Největší plošný podíl zabírají lesy v přírodních lesních oblastech Krušné hory – 30 %, Brdská vrchovina – 30 %, Středočeská pahorkatina – 20 % a Polabí – 10 %. Dříve správu lesů a polí zajišťovaly samostatné odloučené velkostatky (i účetně). Dnes zajišťuje společnou správu lesních majetků Lesní správa, jako samostatná sekce v rámci neziskové organizace.
■ Správa církevních lesů má oproti majetkům soukromým i obecním určitá specifika. V čem spočívají?
To, co bychom mohli nazvat specifikum, je historická vazba na region, farnosti a samozřejmě duchovní rozměr. Člověk si to nerad připouští, ale přírodní pohroma, která pustoší české lesy a krajinu, nám připomíná pokoru. Ani technologie a vědění nestačí. Naši Lesní správu na její cestě doprovází kaplan P. Matúš Kocian, který zároveň přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze etiku životního prostředí. Jak už jsem říkal, velkým problémem je extrémní roztříštěnost spravovaných farních lesů. V době plošného hynutí lesů je pak časově a logisticky vysoce náročné řešit těžební činnost a odvozy dříví.
■ Lesní správa Arcibiskupství pražského se věnuje celé řadě projektů. Na které jste opravdu pyšný a proč?
Za poslední čtyři roky jsme podali žádosti a realizovali projekty z Operačního programu životního prostředí a Programu rozvoje venkova v celkové hodnotě přes 70 mil. Kč. Z této částky jsme investovali 20 mil. Kč do techniky a téměř 50 mil. Kč do našich lesů, vesměs na podporu biodiverzity. Velmi zdařilá akce je komplexní přístup k lesům a krajině Krušných hor na polesí Blatno, kde je soustředěno 50 % našich projektů. Nejen přeměny porostů náhradních dřevin, ale i obnova luk a palouků, úplně nově zbudovaný devítihektarový biotop zejména pro tetřívka a úspěšná redukce početního stavu zvěře jsou na lese opravdu znát. Nemohu vynechat pět let činnosti naší taxační kanceláře a obnovu lesních hospodářských plánů pro 62 církevních vlastníků. Jedním ze stěžejních projektů je ochrana genofondu našich dřevin – najít ty nejcennější dřeviny, zachovat je a rozšířit. Dnes máme uznány tři genové základny, semenný sad lípy, nespočet semenných porostů a stromů ke sběru osiva. Nezapomněli jsme ani na jabloň, hrušeň nebo břek.
Samo lesnické hospodaření je ale velkou výzvou a projektem. Za obrovské úsilí a nasazení při snaze o zachování zelených lesů musím i touto cestou poděkovat všem zaměstnancům Lesní správy.
■ Necelá polovina vámi spravovaného majetku má certifikát PEFC. Je vaším záměrem mít certifikovaný celý majetek? Co vám certifikace přináší?
Certifikace našeho hospodaření probíhá postupně s obnovou LHP. Spravujeme 61 lesních majetků a obnova LHP bude dokončena v r. 2021. Celkem bychom chtěli certifikovat 85 % spravovaných lesů. V době prudce se měnících přírodních podmínek a rozpadajících se lesů je trvalá udržitelnost lesnického hospodaření a její chápání opravdu k široké diskusi. Certifikace je dnes především obchodní a marketingový nástroj. Samozřejmě, že bychom rádi uvítali větší odezvu na straně odběratelů a zejména státu. Současná krize je příležitost – certifikační organizace, vlastníci lesů a stát by měli přispět společným postupem tam, kde lesy poskytují nenahraditelné „služby“. Například spojit úspěšnou certifikaci s vyplácením dotací za udržení mimoprodukčních funkcí lesa a motivovat tak vlastníky lesů. Tyto funkce jsou často daleko důležitější než vlastní produkce dříví.
■ Komora církevních lesů je již více než rok součástí SVOL. V čem vidíte největší přínos tohoto spojení?
Přiznám se, že z počátku jsem nebyl zastáncem vstupu do SVOL. Nebylo také příliš mnoho času se problematice věnovat, ale postupující krize a rychlost reakce ze strany dotčených orgánů neodpovídala potřebě českých lesů. Dnes vidím, že bylo odvedeno obrovské množství práce a lidského nasazení a první výsledky se již dostavily. SVOL má prestiž, profesionální tým vedení a je platným partnerem a hnacím motorem změn. Děkuji všem za toto nasazení.
Zpracovala: Andrea Pondělíčková