Vyhlášení NP Křivoklátsko považujeme za nešťastný záměr

Záměr vyhlásit NP Křivoklátsko je opět na stole a stal se ambicí stávající politické reprezentace. Dlouhodobý konzistentní názor odborné lesnické veřejnosti je jednoznačný, vždyť již před 12 lety byl i jedním z důvodů založení Lesnického parku Křivoklátsko na tomto území. V následujícím příspěvku vám přinášíme rozhovor k tomuto tématu s Ing. Robinem Ambrožem, ředitelem Lesní správy Zbiroh, soukromého lesního majetku Colloredo-Mannsfeld. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), jehož je majetek členem, upozorňovalo na negativní důsledky spojené se zřízením NP Křivoklátsko už v roce 2013 a myšlenku vzniku dalších národních parků odmítlo také ve svém stanovisku z ledna letošního roku.

Proč podle vás záměr znovu leží „na stole“?

V minulosti se již tyto aktivity odehrávaly, ale byly vždy odmítnuty jak obyvateli Křivoklátska, tak odbornou lesnickou veřejností. Dnes je toto téma opět aktuální především proto, že se objevilo hned v několika volebních programech politických stran a následně i v Programovém prohlášení vlády České republiky ze dne 6. ledna 2022, a je tedy evidentní, že se vznik NP stal politickým tématem.

Můžete čtenářům přiblížit, proč se konkrétně vás právě toto téma dotýká?

Jsem zaměstnancem společnosti Colloredo-Mannsfeld hospodařící celkem na 17 189 ha lesní půdy v Plzeňském a Středočeském kraji, která by s NP Křivoklátsko byla v těsném sousedství. Na Křivoklátsku lesnicky hospodaříme na polesí Vlastec na 4 321 ha. Tuto část Křivoklátska odkoupil rod Colloredo-Mannsfeld od Vídeňské hypoteční banky v roce 1879 ve značně neutěšeném stavu. Původní majitel H. B. Strousberg místní lesy z velké části vydrancoval pro zajištění provozu svých železáren. Jejich obnova byla záležitostí mimořádně nákladnou a zodpovědnou. V roce 1942 byl majetek z důvodu protinacistických postojů vlastníka konfiskován ve prospěch Německé říše a po druhé světové válce v roce 1948 zestátněn. Po vydání majetku v restitucích byla v roce 1993 založena Lesní a rybniční správa Zbiroh a následně v roce 2014 společnost Colloredo-Mannsfeld, která o majetek Jerome Colloredo-Mannsfelda pečuje. I přes tyto osudové překážky byly vždy hlavními zásadami rodiny majitele princip trvale udržitelného hospodaření a příkladná péče o lesní porosty.

Jak přistupujete k hospodaření na majetku?

Cílem je, aby byl majetek předán dalším generacím v co nejlepším stavu, a to nikoliv pouze po stránce dobrého stavu lesních porostů, nýbrž i jejich trvalého výnosu, jenž zajišťuje nejen prosperitu vlastníka, ale i celé společnosti (podpora zaměstnanosti v regionu, možnosti výroby a nákupu palivového dříví, sběr lesních plodů, rekreační funkce, půdoochranná funkce, vodohospodářská funkce, podpora diverzity lesních porostů atd.). Tento stav je výsledkem trvalého aktivního managementu lesního hospodářství a uvedené myšlenky jsou základními pilíři Lesnického parku Křivoklátsko, jehož je společnost Colloredo-Mannsfeld zakladatelem a členem. Naší snahou je vytvářet prostor nejen pro přírodu, ale i pro obyvatele Křivoklátska a pro jeho návštěvníky.

V čem vidíte hlavní úskalí záměru zřízení NP Křivoklátsko?

Domnívám se, že vznik NP Křivoklátsko by měl negativní dopad na celý region Křivoklátska především po stránce ekonomické i sociální. Po zkušenostech jiných soukromých vlastníků hospodařících v bezprostřední blízkosti národních parků (zejména NP Šumava a NP České Švýcarsko) mám důvodné obavy i o naše lesní porosty, neboť z bezzásahových území v minulosti docházelo (a v současnosti stále dochází) k nekontrolovanému šíření lesních škůdců. Zároveň se hlásím k odkazu našich předků, generací lesníků, kteří svým citlivým přístupem k hospodaření pomohli vytvořit ve zmíněném regionu mimořádně cennou oblast. Důkazem budiž zdejší četná chráněná území, vznik CHKO Křivoklátsko v roce 1978, lokality oblastí NATURA 2000, biosférická rezervace UNESCO, rozsáhlá ptačí oblast anebo i zařazení lesů na území Lesnického parku Křivoklátsko do Mezinárodní sítě modelových lesů v roce 2017. Současný stav ochrany přírody tedy považuji za naprosto dostatečný a funkční. Křivoklátsko je živou expozicí lesnictví, nepotřebuje národní park s bezzásahovými zónami, jeho výjimečnost spočívá právě v souladu lidské činnosti s přírodou. Proč měnit něco, co evidentně velmi dobře funguje? Kvalitní lesnický management poskytuje státu a vlastníkům lesů trvalý výnos, nepotřebuje obrovskou finanční podporu na provoz jako národní park. Je mou stavovskou povinností zastat se práce generací místních lesníků a Lesnického parku Křivoklátsko. Jsem rád, že myšlenku vzniku dalších národních parků v ČR odmítl i SVOL ve svém stanovisku ze dne 11. ledna 2022.

Majetek má certifikaci PEFC. Z jakého důvodu jste o ni usilovali?

Jedním z velmi důležitých hledisek bylo, co certifikát PEFC o majetku „říká“ navenek. Totiž fakt, že hospodaříme trvale udržitelným způsobem, na principech, které jsem už zmiňoval. Naším úkolem nyní je, abychom v dosavadním aktivním způsobu hospodaření zodpovědně pokračovali i nadále, neboť jsem přesvědčen, že nejlepší způsob ochrany lesních porostů zajišťuje citlivý a pečlivý přístup lesníka.

Všechny potřebné informace získáte na: www.otevrenekrivoklatsko.cz.

Jana Divišová, SVOL