Nová Strategie EU pro lesnictví – více otázek než odpovědí
Evropská komise (EK) zveřejnila v polovině července 2021 očekávanou novou Strategii EU pro lesnictví do roku 2030. Ta navazuje na Strategii EU pro biologickou rozmanitost a přispívá k balíčku FitFor55, který cílí na redukci skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Nová lesnická strategie stanovuje vize a návrhy konkrétních aktivit pro zvýšení plochy a kvality lesů v EU a posílení jejich ochrany, obnovy a odolnosti. Navrhovaná opatření mají zvýšit sekvestraci uhlíku, přispět k přísné ochraně primárních lesů, obnově degradovaných lesů a k udržitelnému obhospodařování lesů. Ještě před zveřejněním finálního znění Strategie však její celkové směřování kritizovala řada členských zemí EU, včetně České republiky.
Stručně z obsahu
Nová Strategie EU pro lesnictví podporuje zejména ty postupy lesního hospodaření, které jsou co nejšetrnější ke klimatu a biologické rozmanitosti, zdůrazňuje potřebu udržet využívání dřevní biomasy v mezích udržitelnosti a podporuje efektivní využívání zdrojů dřeva. Strategie předpokládá rozvoj systémů plateb pro vlastníky a správce lesů za poskytování alternativních ekosystémových služeb, např. zachováním bezzásahových území. Pokud jde o finanční pobídky a kompenzace pro vlastníky a správce lesů ke zlepšení kvantity a kvality lesů EU, bude Komise usilovat o větší využití fondů pro rozvoj venkova, které jsou k dispozici i pro naplnění cílů této Strategie.
Komise má dále předložit legislativní návrh na posílení monitorování lesů, podávání zpráv a shromažďování údajů o lesích v EU. Harmonizovaný sběr dat v EU spolu se strategickým plánováním na úrovni členských států poskytne komplexní obraz o stavu a předpokládaném vývoji lesů v EU.
Dokument dále definuje plán výsadby dalších tří miliard stromů v Evropě do roku 2030 při plném respektování ekologických zásad „správný strom na správném místě pro správný účel“. Komise má vypracovat pokyny týkající se autochtonních a přestárlých lesů, včetně jejich definice, mapování, monitorování a přísné ochrany. Dále plánuje předložit pokyny pro zalesňování a obnovu lesů šetrné k biologické rozmanitosti, následně stanoví definici a přijme pokyny pro přírodě bližší lesnické postupy a také nový dobrovolný systém certifikace přírodě bližšího hospodaření v lesích (1. čtvrtletí roku 2023).
Komise se rovněž zavazuje doplnit revizi právních předpisů o reprodukčním materiálu lesních dřevin o opatření na podporu produkce a uvádění na trh reprodukčního materiálu lesních dřevin vhodného pro budoucí klimatické podmínky. Kromě toho Komise v rámci provádění strategie EU pro biodiverzitu navrhne již do konce roku 2021 právně závazný nástroj pro obnovu ekosystémů, který se bude týkat zejména těch ekosystémů, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a předcházet přírodním katastrofám a snižovat jejich dopady.
První reakce a postoje zemí EU i nevládních organizací
Evropské lesnické i zemědělské nevládní organizace včetně Konfederace evropských vlastníků lesů (CEPF), zemědělské organizace Copa a Cogeca a Evropské organizace vlastníků půdy (ELO) i PEFC International označily tuto novou Strategii EU pro lesnictví za zcela nevyváženou. Podle těchto organizací lesnická strategie brání multifunkčnosti odvětví a zpochybňuje stávající a úspěšné udržitelné obhospodařování lesů v EU. Většina lesů v EU je v soukromém vlastnictví, podle zemědělských a lesnických organizací je proto novou strategii a její cíle možné realizovat pouze se skutečným uznáním a respektem k těm, kteří v lesích dlouhodobě hospodaří, a především s ohledem na jejich vlastnická práva.
Navrhovaný systém EU pro monitoring, podávání zpráv a sběr dat zpochybňuje kompetence členských států v oblasti lesnictví, strategie vlastníkům lesů nepřináší politickou, společenskou a ekonomickou podporu, ale naopak větší nejistotu. Strategie je podle zástupců založena na ideologii spíše než na každodenní realitě lesníků. Ještě před zveřejněním finálního znění strategie směřování Komisi kritizovala řada členských zemí EU včetně Rakouska, ČR, Estonska, Finska, Francie, SRN, Maďarska, Polska, Rumunska, Lotyšska a Slovenska, podle kterých Komise nemá doposud žádné pravomoci v otázkách souvisejících s lesy. Podle členských států se Komise rovněž zaměřuje pouze na environmentální aspekty lesnictví a zcela opomíjí aspekty socio-ekonomické.
Andrea Pondělíčková