Krok stranou a jsi u jiného cíle!
Sílu médií a jejich globální dopad pociťujeme na každém kroku. Jméno Grety Thunberg je toho jasným důkazem – cílená celosvětová kampaň dala do pohybu řadu akcí proti globálnímu oteplování a podpořila diskuse o environmentálních dopadech klimatických změn na mezinárodních fórech i na národní úrovni řady vyspělých států. O formách této profesionálně vedené kampaně si můžeme myslet své, faktem však zůstává, že zmíněná švédská klimatická aktivistka oslovila mnoho především mladých lidí, umocnila jejich zájem o ochranu životního prostředí a posílila jejich chuť se aktivně podílet na řešení stávajících problémů.
■ Certifikace lesů v kontextu globálních změn klimatu
Jak aktivity proti globálnímu oteplování souvisí s tématem certifikace lesů? V rámci naší osvěty a snahy o srozumitelné předávání informací široké veřejnosti o smyslu a podstatě certifikace stále hledáme tu správnou a účinnou strategii. Zejména v situaci, kdy se potýkáme s důsledky klimatických změn a přehodnocujeme stávající přístupy k hospodaření v lesích, obnově i výchově lesních porostů. Všechny tyto změny musí reflektovat i systém certifikace, nejen na národní úrovni, ale i v rámci mezinárodního standardu. Dobře víme, že dopady klimatických změn neřešíme sami. S podobnými problémy se potýkají nebo do budoucna budou i v okolních zemích.
Certifikace se však postupně stala také významným obchodním nástrojem. Tlaky na zavedení určitého certifikačního systému jsou mnohdy výsledkem cíleného lobbingu, za kterým nestojí žádní lesničtí odborníci, chránící zájmy řádného obhospodařování lesů, ale tvrdí obchodníci.
Zaštítěni rádoby zelenou mantrou plní zadání vedení nadnárodních korporací, které ve smyslu svých firemních strategií reflektujících stávající „environmentální klima“ prosazují své zájmy a hledají konkurenční výhody na trhu.
Naši komunikaci a osvětu se dlouhodobě snažíme prezentovat ve vazbě na zájmy vlastníků lesů a zásady trvale udržitelného hospodaření v nich. I naši argumentaci a bohulibé cíle je třeba přizpůsobit stávající realitě a hledání nových způsobů hospodaření a obnovy lesů pro další generace. V rámci Týdne lesů jsme se na mnoha místech přesvědčili, že veřejnost této situaci dobře rozumí a je připravena naše úsilí podpořit. A to je jistě dobrá zpráva.
■ Úvodník šéfredaktora Miloše Lešikara
V časopise Papír a celulóza (vydává Asociace českého papírenského průmyslu) vyšel v jednom z předchozích čísel úvodník šéfredaktora Miloše Lešikara. S jeho laskavým dovolením se chci s vámi, v kontextu s výše uvedeným, o něj podělit: „Před nějakým časem jsem dostal zelené triko. Není to moje barva a teprve nedávno jsem si ho náhodou oblékl. Skví se na něm nápis: Nosím dříví do lesa. Je to vlastně podivný slogan, neboť to v podstatě znamená, že dělám zbytečné věci. Možná, že si tak někdy opravdu připadám, někdy i ve vztahu k lesům nebo třeba sběrovému papíru.
Ve spojení s logem, umístěným nad tím nápisem, je to ale ještě zvláštnější. Je to logo společnosti FSC. Že se takováto organizace chlubí veřejně tím, že dělá asi zbytečné věci, totiž vlastně moc vtipné a nápadité není. FSC prosazuje certifikaci lesů, dřeva a výrobků z nich a chce dosáhnout ve stručnosti toho, aby všichni byli odpovědnými hospodáři s lesním bohatstvím. Toto jejich úsilí je však možná opravdu trochu zbytečné. Naši předci také byli vlastníky lesů, káceli je a znovu vysazovali a obhospodařovali je nejlépe, jak uměli, aby je mohli předávat dalším generacím. Lesy byly někdy zdravější, někdy v horším stavu, ale vydržely dodnes, ba dokonce je jich u nás více než před 70 lety. To vše bez sloganů a apelů na nutnost ochrany lesů – je to lesnická samozřejmost. A najednou někdo chce nařizovat vlastníkům lesů a těm, kdo se o ně staletí starali a starají a v nich a s nimi také žijí, jak to vlastně mají správně dělat. A navíc je nutí je za ty „dobré“ rady a příkazy někomu, kdo v tom jejich konkrétním lese vlastně ani nikdy nebyl, ještě platit. Je to normální? V dnešní době příkazů, zákazů a nařizování bohužel asi ano a bohužel to také neplatí jenom pro ty lesy, ale daleko obecněji.
Vzhledem k výše uvedeným úvahám nevím, co si aktuálně třeba právě FSC počne se současnou kalamitou v lesích, způsobenou přemnoženým kůrovcem a suchem, což dnes lesníky určitě trápí mnohem více než dohady, jestli mají mít tu či onu certifikaci. A kůrovci certifikace v množení také nijak nezabrání.“
Zpracovala Andrea Pondělíčková .