Budoucnost lesů se rozhoduje ve městech – potenciálem jsou udržitelné dřevostavby
Stále je častým mýtem, že vyšší spotřeba dřeva automaticky znamená úbytek lesů. Skutečnost je však komplexnější: lesy nejčastěji mizí tam, kde ztrácejí svou ekonomickou hodnotu a jsou přeměňovány na jiné využití půdy. Zodpovědná poptávka po dřevě však může tento trend zvrátit a vytvořit silnou motivaci k zachování a rozvoji lesů.

Vztah mezi lesem a stavebnictvím byl ústředním tématem konference „From forest to frame“, která se konala v červenci 2026 v japonském Kumamotu. Odborníci ze společností PEFC, Mezinárodní organizace pro tropické dřevo (ITTO) či Japonské agentury pro lesnictví se shodli na tom, že z odpovědná dřevěná výstavba staveb na bázi dřeva může propojit rozhodnutí učiněná ve městech s pokračujícím hospodařením a obnovou lesů. Za předpokladu, že poptávka je vázána na udržitelné hospodaření v lesích, sledovatelnost a důvěryhodné záruky.
Japonsko nabízí relevantní příklad. Země má rozsáhlé lesní zdroje, včetně vysazených lesů založených v poválečném období, které nyní dosahují mýtního věku. Klesající využívání dřeva a slabé ekonomické výnosy však přispěly k nedostatečnému hospodaření v některých oblastech.
Eiji Tanimura, zástupce generálního ředitele Japonské agentury pro lesnictví, popsal, jak se národní politika snažila znovu propojit využívání dřeva s obnovou lesů. Právě veřejné budovy poskytly včasnou příležitost k demonstraci moderních staveb s využitím dřeva. Politika se od té doby rozšířila s cílem podpořit širší využívání dřeva, a to s podporou technických inovací a úsilí o zlepšení povědomí veřejnosti.
Základním ponaučením je, že udržitelné využívání dřeva a udržitelné lesní hospodářství by neměly být považovány za protichůdné cíle. Zodpovědné využívání může vytvářet hodnotu pro vlastníky lesů, komunity a regionální ekonomiky a zároveň podporovat obnovu lesních zdrojů pro budoucí generace. Tyto budovy se tak staly součástí společného příběhu lesa a dřeva.
Aby však tato poptávka skutečně pomáhala, musí být vázána na přísné standardy. Nejde jen o architektonické ambice, ale o legální, sledovatelné a certifikované dřevo. Jennifer Conje z Mezinárodní organizace pro tropické dřevo zdůrazňuje, že úspěch vyžaduje spolehlivá data, investice a úzké vazby mezi producenty a kupujícími.
Většina lesů není národními parky, ale obhospodařovanou krajinou závislou na lidské péči. „Zdravé lesy nevznikají náhodou,“ řekl Thorsten Arndt, vedoucí advokacie PEFC International, „O budoucnosti lesů se dnes nerozhoduje jen v terénu, ale přímo v našich městech. Odpovědným přístupem ke dřevu můžeme zajistit, že lesy zůstanou produktivní, zdravé a plné biodiverzity i pro další generace. Lesy potřebují ochranu, ale především potřebují naši smysluplnou správu, cílené investice a jasné vize.“
Z podkladů PEFC International zpracovala Andrea Skřivánková
