Nesouhlasíme se záměrem CHKO Krušné hory
Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Deklarovaným cílem tohoto záměru je zajištění ucelené ochrany unikátních přírodních a krajinných hodnot regionu. Navrhované území s rozlohou 1200 km2 by mělo být největší CHKO v České republice.
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, jehož členové hospodaří na 47 % rozlohy nestátních lesů, stejně jako PEFC ČR se záměrem na vyhlášení CHKO Krušné hory nesouhlasí. Tady jsou důvody, proč:
1. Cenné lokality jsou již dostatečným způsobem chráněny. V předmětném území se nachází 3 ptačí oblasti, 17 evropsky významných lokalit, které překrývají většinu navrhovaného území CHKO, četná maloplošná zvláště chráněná území, mokřady mezinárodního významu podle tzv. Ramsarské úmluvy, 8 přírodních parků. Navrhovaná ochrana území formou CHKO nemá z hlediska ochrany cenných fenoménů přidanou hodnotu.
2. V daném území se nachází rozsáhlé plochy porostů náhradních dřevin (zejména smrk pichlavý a další exoty smrku, všechny druhy břízy a modřínu, kosodřevina a exoty borovice), které byly masivně vysazovány v 70. a 80.letech 20. století v reakci na odumírání smrkových porostů v imisemi silně postižených oblastech. Jejich původní výměra před realizací dílčích přeměn činila cca 36 tis. ha. Tyto porosty mají nižší stabilitu, omezeně plní produkční i mimoprodukční funkce a postupně se rozpadají. Ke zlepšení plnění těchto funkcí (včetně velmi aktuální funkce vodohospodářské) je nutno zajistit jejich urychlenou obnovu cílovými, hospodářsky i ekologicky vhodnějšími dřevinami s využitím standartních lesnických postupů. Tyto běžné a efektivní postupy obnovy lesa však budou v důsledku případného vyhlášení CHKO více či méně omezovány s následným zpomalením dlouhodobě plánovaných přeměn nevhodných porostů. Jedním z ukazatelů, že vlastníci lesů nyní hospodaří v dotčených regionech řádně a trvale udržitelným způsobem, je přitom certifikace PEFC, kterou má řada majetků.
3. K diskusi ve věci záměru na vyhlášení CHKO Krušné hory nebyla přizvána odborná lesnická veřejnost. Názory správců území byly opominuty, ačkoliv v Krušných horách převládají člověkem silně ovlivněné lesní porosty, které budou i v budoucnosti vyžadovat aktivní lesnické zásahy. Záměr s neopodstatněně velikou rozlohou prvních a druhých zón zásadním způsobem negativně ovlivní hospodaření vlastníků lesů a výrazně zvýší ohrožení lesů škůdci. Navrhovaný zákaz na území CHKO Krušné hory provádět veškerou těžbu (úmyslnou i nahodilou) lesních porostů starších 150 let jen se souhlasem orgánu ochrany přírody může zásadně ohrozit vyváženost a stabilitu lesních majetků.
4. Současná ochrana daného území je dostatečná a společensky, ekologicky i sociálně-ekonomicky efektivní. Realizace záměru vyhlášení CHKO bude bezpochyby znamenat potřebu dalších finančních prostředků z veřejných prostředků – na zřízení nového regionálního pracoviště AOPK ČR (správa CHKO) a provozních nákladů. Výkon státní správy zajišťuje AOPK ČR pomocí stávajících 13 regionálních pracovišť. Běžné výdaje na jejich činnost a činnost ústředí AOPK v roce 2023 činily 1,1 mld. Kč.
„Z výše uvedených důvodů žádáme nově zvolené vedení krajů Ústeckého a Karlovarského, vládu České republiky a zejména kompetentní zástupce Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí o přehodnocení navrženého záměru vyhlášení CHKO Krušné hory,“ říká Jiří Svoboda, předseda SVOL.
Jana Divišová, SVOL ČR