PEFC Česká republika

Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes

Recertifikace regionu ČR

Rozhovor s předsedou PEFC ČR Ing. Josefem Myslivcem - Lesnická práce 2/2013

S jakými vizemi jste se stal předsedou PEFC ČR?

PEFC vnímám jak závazek trvale udržitelného hospodaření, nejen při těžbě dříví a obnově lesů, ale současně i jako podporu obyvatel závislých na lese a krajině. Naší snahou je rozšíření certifikace PEFC na zbývající část lesů v naší republice, propagace tohoto systému certifikace, zdůrazňování jeho výhod pro vlastníky a zejména pro zpracovatele a konečné spotřebitele.  Taktéž bych rád podpořil aktivity vedoucí k hlubšímu budování vztahů k přírodě a citlivému hospodaření už od malých dětí.

Jak se vám bude navazovat na vašeho předchůdce Františka Morávka?

Na práci Františka Morávka se mi bude na jedné straně navazovat těžko, protože to je velký odborník a člověk, který problematice perfektně rozumí. Na druhou stranu se mi bude navazovat dobře, protože jeho předsednictví proběhlo bez jakýchkoli problémů a během uplynulých 3 let došlo pod vedením Františka Morávka ke stabilizaci a rozvoji celé organizace.

Co považujete za hlavní přínos certifikace v České republice, kde máme jeden z nejpřísnějších lesních zákonů?

My umožňujeme vlastníkům lesů a dalším subjektům lesnicko-dřevařského sektoru stát se za minimálních nákladů součástí globálního certifikačního systému a to bez snížení jejich konkurenceschopnosti. PEFC napomáhá stimulovat hospodaření vlastníků lesů směrem k trvalé udržitelnosti a upozorňuje vlastníky lesů na někdy opomíjené ekologické a sociální aspekty hospodaření v lesích. V neposlední řadě je třeba zdůraznit i jasnou konkurenční výhodu pro nositele této certifikace napříč celým spotřebitelským řetězcem.

Když budu uvažovat jako vlastník lesa o certifikaci PEFC, měl bych ji vnímat jako nástroj, který bude ovlivňovat nebo zkvalitňovat hospodaření v lesích nebo spíš jako marketingový nástroj, který by mi měl napomoci v obchodu a zpeněžení dříví?

Pokud vlastník už hospodaří správně, tzn. trvale udržitelně, potom je to určitě zejména marketingový nástroj, který pomáhá při uplatnění dříví na trhu.

Soulad hospodaření s kritérii certifikace PEFC je ale samozřejmě průběžně ověřován auditory, kteří zároveň přinášejí certifikovaným subjektům další odborné informace.

Co „musí“ vlastník lesa udělat, aby mu byl certifikát odejmut?

Pokud vlastník poruší některé kritérium natolik, že při auditu dostane známku 0, dochází k pozastavení platnosti osvědčení o trvale udržitelném hospodaření v lesích a je vyzván po dohodě s auditorem k nápravě. Pokud nedojde k nápravě ve stanoveném termínu, nastane odebrání osvědčení.

Co bylo důvodem toho, že se podařilo za poměrně krátké období certifikovat 70 % českých lesů?

Příčin bylo více. Zpočátku to byla podpora ministerstva zemědělství a ÚHÚL, kde sídlilo první národní certifikační centrum PEFC. O rychlé a správné nastavení původních standardů se postarali zejména Ing. Jaroslav Tymrák a Ing. František Morávek. Celkově přispívá rozšíření certifikace PEFC i to, že je založena na skupinové certifikaci.  V tomto sehrává svou nezastupitelnou roli Sdružení vlastníků a správců lesních majetků, které zastupuje v regionální certifikaci všechny certifikované vlastníky v ČR a tudíž dochází ke sdílení všech nákladů. K certifikaci PEFC se může přihlásit jakýkoliv vlastník bez ohledu na typ vlastnictví a velikost spravovaného majetku, který se zaváže plnit kritéria trvale udržitelného hospodaření.

Certifikace PEFC u JCM

Jaké hlavní důvody vás vedly k zavedení certifikace PEFC?

PEFC je jednoduše nejpřijatelnější systém certifikace lesů, který je přizpůsoben lokálním podmínkám. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld je největším soukromým vlastníkem lesů v České republice. Vlastní a sám řídí i lesní majetek v Rakousku, který má také certifikaci PEFC. Tady se hospodařilo lesnicky dobře a citlivě i před obnovením vlastnických vztahů, takže v roce 1993 bylo na co navázat a nebyl zásadní problém se splněním podmínek certifikace. Byli jsme tehdy v první skupině vlastníků, kterým bylo osvědčení PEFC uděleno.

Jaké jsou konkrétní benefity certifikace majetku u JCM?

Stále více se objevují odběratelé, kteří požadují potvrzení o certifikaci majetku v systému PEFC. Navíc se jedná o nezávislé potvrzení správnosti hospodaření, které správce majetku může použít pro svou vlastní prezentaci na venek.

Dokážete identifikovat, z jakých zemí požadavek na certifikované dříví sílí?

Většinu dříví dodáváme na tuzemský trh, ale firmám se zahraničním vlastníkem.

K nám se vlastně s jistým zpožděním dostává taková „zelená vlna“ zezápadní Evropy, kde není veřejnosti úplně lhostejné, jak se hospodaří v místních lesích a certifikaci vnímají jako určitou supervizi a garanci správného hospodaření.

Jaký měla certifikace vliv na vaše lesnické hospodaření?

Administrativně neměla certifikace dopad prakticky žádný. Naším dlouhodobým úkolem je dodržování zákonů, vytváření zisku v rámci trvalé udržitelnosti. Certifikace tedy zásadní vliv na naše hospodaření nemá.

Dotkla se certifikace majetku také myslivosti?

Řekl bych, že minimálně. Jedno z kritérií říká, že nesmí docházet k nadměrnému poškozování kultur zvěří, což je hodnoceno dle faktického stavu, ne podle stavů zvěře.

Jerome Colloredo-Mannsfeld je lesní inženýr a sám myslivost neprovozuje. I když samozřejmě ví, že je myslivost součástí lesnického povolání, řídí se  heslem: „Les před zvěří“. Musíme zabezpečit dostatečnou ochranu proti zvěři a udržet stabilní stav zvěře.

Jakými náklady zatěžuje certifikace PEFC ceny dříví? 

Pro naši firmu jsou 2 koruny za certifikovaný hektar lesa prakticky jedinými náklady.

Lesnický park

Co vás vedlo k aktivní podpoře myšlenky lesnických parků na území Křivoklátska?

Myšlenka lesnického parku vznikla v souvislosti s návrhem na vznik NP Křivoklátsko. Do připraveného návrhu parku bylo zahrnuto 2 200 hektarů majetku Jerome Colloredo-Mannsfelda ovšem bez jakéhokoliv projednávání s ním. Tento návrh a hlavně postup Colloredo-Mannsfeld tvrdě odmítl a uvítal myšlenku lesnického parku, který je založen na dobrovolné účasti jednotlivých účastníků, ale také na závazku jednotlivých vlastníků, na dodržování stanovených pravidel. Lesnický park ukazuje, že lesy mohou zajišťovat všechny důležité funkce. Kromě produkční funkce lze zaměstnat lidi v lese, dodávat dříví místním zpracovatelům, spravovat lesy trvale udržitelným způsobem a také nejsou pro stát žádnou finanční zátěží. Lesnický park by měl být jakýsi studijní objekt sloužící k propagaci lesnictví jako poctivého lesnického řemesla, které je založeno na provázanosti mnoha přírodních, technických, ekonomických a ekologických oborů. To jsou hlavní důvody, proč jsme do lesnického parku vstoupili.

Kdybyste měl zhodnotit existenci lesnických parků? Kde vidíte konkrétní přínos?

Největší přínos vidím v prezentaci lesnictví navenek. Lesy jsou všechny volně přístupny slušným lidem, jsou místem k rekreaci, provozování turistiky, sběru lesních plodů a v neposlední řadě jsou zdrojem paliva.To vnímám jako jasný přínos proti národnímu parku.

Z našeho pohledu je to prakticky současný režim CHKO, kdy dochází k dostatečné komunikaci a součinnosti lesníků s ochranáři.

V podmínkách vyhlášení NP bylo, že výhledově bude 70 % lesů bez zásahu. Celé generace lesníků, zemědělců, rybářů, myslivců a ochránců zde vytvářeli krajinu. A teď přijde někdo z velkého města, kdo situaci úplně obrátí a postaví nás do role největších škůdců proti nimž chce krajinu chránit. To není normální nikde ve světě.

Majetek JCM je i s ohledem na svou velikost reprezentativní ve způsobu hospodaření. Jakým systémem dokážete uplatnit lokální firmy a zaměstnance a přispět k pozitivnímu sociálnímu vlivu v regionu?

My máme asi 150, v sezóně  až 180 vlastních místních zaměstnanců a dále u nás pracuje řada místních soukromníků.

Jediným kritériem výběru tedy není cena, ale řekněme znalost lokality, vazeb a další kritéria?

Ano, je praktické mít stálé lidi z okolních vesnic, kteří mají omezenou příležitost někam daleko dojíždět do práce. Ti lidé si možnosti zaměstnání váží a my si vážíme toho, že u nás pracují a nemusíme dovážet lidi odněkud z ciziny.

Když např. přijedu s harvestorem z Moravy, tak se u vás neuchytím?

Velmi pravděpodobně ne. Dlouhodobost, zkušenost a vazba na místní region jsou pro nás zásadní. Tento přístup je ostatně podpořen i v rámci kritérií PEFC.

A jak stanovujete ceny prací?

Ceny vznikají dohodou - jednáním. Nemyslím si ale, že by naše náklady byly vyšší, než u subjektů, které realizují výběrová řízení.

Přijde mi velmi trapné, když u státních majetků nese místní člověk obálku do výběrového řízení s nabídkou na prořezávku, když tu celý život v lese dělá.

Je to bohužel důsledek nevhodnosti zákona o veřejných zakázkách, který je aplikován na lesnictví a státní podniky.

 

Dále odpovídá Ing. Stanislav Slanina, výkonný ředitel PEFC ČR

V roce 2012 došlo k přijetí nových českých standardů ze strany PEFC international – jaké změny nové standardy přinesly?

V dubnu loňského roku byl český systém opětovně uznán Radou PEFC International, čímž byl úspěšně završen dlouhodobý proces revize národních standardů. Dva roky se scházela technická komise, která revizi standardů řešila a ve které byly zastoupeny všechny zájmy od zpracovatelů, vlastníků lesů, ekologických organizací po školství, vědu a výzkum a další. Z hlediska struktury standardů došlo k jejich zpřehlednění a přiblížení se mezinárodním vzorům a z hlediska obsahu bylo nezbytné zapracovat nové mezinárodní požadavky na trvale udržitelné hospodaření(používání chemie při ochraně lesů, používání geneticky modifikovaného sadebního materiálu, hodnocení kontroverznosti dodávek dříví,…)a upravit sporné a problematické části v dokumentaci, které jsme zaznamenali za desetileté fungování certifikace PEFC v ČR.

V roce 2012 se stala členem PEFC ČR Biosferická rezervace Dolní Morava nebo ADP, jaká je role těchto institucí a jím obdobným v PEFC ČR?

Hlavním výkonným orgánem sdružení PEFC ČR je předsednictvo sestavené ze zástupců tří komor - vlastníků lesů, zpracovatelů a ostatních zájmových organizací. Každá z těchto komor může nahlížet na trvale udržitelné hospodaření ze svého úhlu pohledu, proto je důležité jednotlivé zájmy vyvažovat. Biosférická rezervace Dolní Morava posílila komoru ostatních zájmových organizací a ADP zpracovatele. Budou se tedy podílet na dalším směřování celé organizace.

Jak se vyvíjí počet certifikovaných subjektů v meziročním srovnání?

Než se dostaneme ke konkrétním údajům, tak je třeba uvést, že rozeznáváme dva hlavní typy certifikace. Jeden se týká vlastníků lesů a trvale udržitelného hospodaření v lesích a druhý spotřebitelského řetězce, tzn. firem, které spotřebovávají certifikovanou surovinu.

Meziročně došlo v ČR k  nepatrnému úbytku rozlohy certifikovaných lesů na současných 1 827 326 ha, tedy něco kolem 70 % celkové rozlohy lesů v ČR. Úbytek byl způsoben zejména tím, že ne všichni doposud certifikovaní vlastníci lesů stihli včas podat žádost o účast v regionální certifikaci lesů. V průběhu ledna bylo Sdružení vlastníků a správců lesních majetků doručeno dalších cca 30 nových žádostí. Rozloha certifikovaných lesů se tedy bude dále zvyšovat. Na mezinárodní úrovni je trend setrvalý - dochází k neustálému nárůstu rozlohy certifikovaných lesů. K certifikaci PEFC se přidalo již více než 750 tis. individuálních vlastníků lesů s celkovou výměrou přesahující 247 mil. ha.

V meziročním srovnání počtu certifikátů spotřebitelského řetězce došlo v ČR rovněž k nepatrnému úbytku, který byl zapříčiněn zejména ekonomickými problémy firem a celkovou situací v lesnickém a dřevozpracujícím sektoru. V ČR je k dnešnímu dni certifikováno 223 firem, celosvětově 9 547. Zde bych rád zmínil jednu zajímavost – i přes nepříznivou současnou ekonomickou situaci ve Španělsku, došlo v této zemi za loňský rok k 10% nárůstu certifikovaných firem v rámci spotřebitelského řetězce. Z toho je zřejmé, že místní firmy vnímají certifikaci jako obchodní nástroj a konkurenční výhodu.

Jaká je finanční zátěž certifikace u zpracovatelů?

U zpracovatelů jsou poplatky za certifikaci určovány podle velikosti podniku, resp. podle počtu zaměstnanců certifikovaného subjektu, kteří přímo spadají do spotřebitelského řetězce, tzn. přijdou do kontaktu  s certifikovanou surovinou nebo s ní související dokumentací. Pro nejmenší subjekty začíná roční poplatek na 2 500 Kč a končí na 40 000 Kč u největších firem s 200 a více zaměstnanci. Jelikož se jedná o certifikaci třetí nezávislou stranou, tak je potřeba k této částce ještě přičíst náklady za provedení auditu certifikačním orgánem. Rovněž se řídí velikostí certifikované firmy a náročností auditu.

Co čeká certifikaci PEFC v roce 2013?

Jelikož máme za sebou zásadní věci jako je revize systému a recertifikace celého regionu české republiky budeme se věnovat ve zvýšené míře propagaci celého systému, komunikaci napříč sektory – lesnickým, dřevařským, stavebním, oslovení laické veřejnosti, škol, prodejců dřevěných výrobků a samozřejmě bychom se rádi věnovali obecné osvětě, propagaci lesnictví a prezentaci důležitosti trvale udržitelného lesního hospodaření pro společnost. V neposlední řadě bude naším úkolem zvýšit povědomí o logu PEFC jakožto mezinárodně známé a důvěryhodné značce symbolizující společenskou a environmentální odpovědnost certifikovaných vlastníků lesů a zpracovatelských subjektů.

 

PEFC v číslech

PEFC Česká republika: 1.883.149 ha cert. lesa

231 C-o-C certifikátů


PEFC International: 232.000.000 ha cert. lesa

7.617 C-o-C certifikátů

obr_3.jpg